Prvního května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Žádost o vstup však republika podala několik let před skutečným vstupem, a to v roce 1996 (17.6) Přičinil se o to zejména Václav Klaus, který prohlásil:“ Zaručilo to občanům členských států na dlouhá desetiletí mír, politickou stabilitu, korektnost mezinárodních vztahů, nebývalé svobody a hospodářskou prosperitu“
Česká republika se tak otevřela světu. Lidé můžou v rámci Evropské unie volně cestovat i pracovat v cizích zemí, také se otevřel trh a dochází k volnému pohybu služeb, zboží a kapitálu. Však od toho dne podléhá naše zemička Evropské unii a musí se tomu přizpůsobit.
Česká republika se musela přizpůsobit několika vyhláškám Evropské unie tykající se např. pojmenování pokrmů a nápojů (Např. rum na Tuzemský rum). Mnoho jiných vyhlášek a přehnaná byrokracie lidi popudila a dovedla k negativnímu názoru vůči Evropské unie a jejím členství.
Na druhou stranu díky Evropské unii dostáváme spoustu dotací. Programy jsou pro ministerstvo zemědělství, ministerstvo školství, ministerstvo průmyslu nebo ministerstvo pro místní rozvoj. Toto jsou moc obecné kruhy, proto mám i několik přesných příkladů jako Posílení výzkumu technologického rozvoje, Ochrana životního prostředí a podpora v sociálním začleňování a při boji proti chudobě.
Myslím si, že evropská unie byla založena na prospěšném a hodnotném konceptu a v rámci svého působení se snaží zůstat svým cílům věrná. Evropa se tak jako jednotný celek může postavit vedle například Spojených států amerických jako rovný spojenec, kterým by za jiných okolnosti pravděpodobně nebyla. Jsme sice podřízení Evropské unii a je povinná řídit se několika vyhlášky ale má na druhou stranu silné spojence, kteří ji poskytnou jak vojenskou, tak finanční pomoc v případě potřeby. Česká republika je jen malá země a případné vystoupení z Evropské unie (nebo kdyby nikdy nevstoupila) by ji mohlo být osudné.