Děti si hrají, mladí se baví a co dospělí? A co dospělí ve zralém a starším věku? Určitě úplně každý má právo se bavit. Je to nejen právo, ale je to také důležité. Lidé se rádi bavili od nepaměti. Myslíte si, že množství svátků, které provázely různé oslavy a pouti, vznikalo z pouhé zbožnosti lidí? Ne, to byla pouhá záminka, aby lidé měli co slavit a dopřát si zábavu. V dobách, kdy neexistovala televize, rádio, kluby a do divadla chodili jen lidé z vyšších tříd, byly zábavy jediným způsobem, jak se odvázat. A nejen to.
Co vše přinášely lidové zábavy tehdejším lidem?
- Zábava– dříve lidé tvrdě a těžce pracovali a není divu, že byli rádi, když se mohli čas od času nějakým způsobem pobavit. Zároveň byli lidé hodně zbožní a konzervativní a proto ta zábava měla být tak nějak decentní, pod záštitou nějakého světce, jemuž byl například zasvěcen místní kostelík.
- Dostatek jídla a pití– u nás snad nikdo netrpí hladem. I nízkopříjmové skupiny netrpí vyloženě nedostatkem stravy, spíše jeho malou pestrostí. Proto jen stěží pochopíme, jakou slávou bylo pro dřívějšího člověka, když se napekly koláče, udily se klobásy a víno a pivo teklo proudem a oni si mohli alespoň chvíli dopřát, co hrdlo ráčí. Ve všední dny totiž byli zvyklí na téměř postní stav.
- Společnost– lidé hodně pracovali a neměli čas se setkávat. Nefungovaly kluby a spolky. Ženy se možná sešly při draní peří, muž zase čas od času v hostinci. Vesnické zábavy a pouti proto představovali jedinečnou příležitost k tomu, aby se širší společenství sešlo.
- Námluvy– pro mladé lidi samozřejmě tyto akce byly příležitostí k seznámení a navázání kontaktu. Často jedinou příležitostí. Mladé děvčata se proto velmi snažila, aby vypadala jako ze škatulky. Právě tomuto namlouvacímu faktu vděčíme za existenci krásných krojů. Možná Vám kroje přijdou staromódní, ale všimněte si, že sukni mají ve výši kolen. V dobách, kdy ukázat kotníky bylo velmi nemravné!
Mnohé z vesnických zábav daleké minulosti si udržely některé vesnice dodnes. Lze jim to jen závidět.