Kdo se nechá ukonejšit pěknými slovy, je buďto hloupý nebo nevzdělaný. Ani jedno není nijak hanlivé, ale objektivně nelze říci, že by se naší republice nemohlo vést lépe. Hlavně si tak trochu dláždíme cestu do pekel. Proč? Protože i v době ekonomického růstu, nejnižší nezaměstnanosti a růstu platů stále jenom utrácíme a přidáváme. Dnešní vláda Andreje Babiše stále ještě „žije“ z peněz a opatření, které minulé pravicové i levicové vlády zavedly a chlubí se cizím peřím, zatímco nás pomalu žene do pěkně velkého problému – ostatně jako všechny vlády levicového směru mají tendence utrácet více pro občan.
Ale to je v pořádku, to se od levicových vlád očekává, že budou „pro lidi“, ale populismus posledních let, kdy se do parlamentu dostala i skupina naprostých vesničanů v čele se samurajem a největší podnikatel v zemi, který si postupně zkupuje celou republiku, se začalo utrácet ještě mnohem více, ani ty levicové vlády (kromě komunistů a ohebných sociálních demokratů) to již nevidí rády. Srdce českého národa však zachvátil slib lepších zítřků, od kterých se neustále vzdalujeme, byť to vypadá, že se jedná o pravý opak.
Člověk si musí spořit sám a musí se starat sám
Nikdo to nikdy za vás neudělá. Ani ve stáří, ani v mládí. Pokud nejste vychováni k/ke zodpovědnosti za své vlastní já, tak nemůžete očekávat, že druzí tady budou vždycky pro vás, pokud tu nemůžete vy být pro ně. A stejné je to se státem. Lidé neustále vkládají víru ve všemocný stát, který poručí větru dešti, ale neuvědomují si, že stát takový být nemůže a nesmí. Pokud chcete, aby tady byl zase jeden zaměstnavatel ve státě, tak prosím, názor je hodno vyslechnout, ale nikdo jej nemusí brát k srdci, protože i názor osobní může být naprostá blbost. Spořit si, šetřit si, investovat, prožívat, reagovat – to vše se od dnešního člověka očekává. Kdo chtěl obdělávat pánova pole a starat se leda tak o to, jestli zaprší nebo ne, tak se měl narodit ve středověku, ne dnes. Chyba lásky, holt už musíte zabrat i jinak, než rukama.