Setkali jste se někdy s výrazem zeolit? Je to velmi zvláštní název, viďte. Zeolit dobře znají majitelé bazénů, protože může zcela zastoupit klasický filtrační křemičitý písek v bazénové filtraci. Zeolit je aluminosilikátový minerál vulkanického původu, v druhohorách jej vychrlily sopky miliony tun a ten se postupně usadil na dně moří a oceánů a vytvořil při dopadu do mořské vody velmi zvláštní útvar, podobný mycí houbě. Mycí houba je velmi pórovitá hmota, plná dutin, a když ji namočíte do vody, nasákne jí tolik, že zněkolikanásobí svou hmotnost, a přesně to dělá zeolit, nasákne vodu z bazénu a spolu s ní i nečistoty, které ve vodě plavou.
Ty se pak usadí v těch dutinkách a část z nich se usadí i v samotné zeolitové frakci mezi jednotlivými zrnky. Zeolit tedy filtruje dvakrát – více, než filtrační písek. Ale to není všechno. Zeolit dokáže pohlcovat i amoniak takzvanou iontovou výměnou, a to je velmi cenná vlastnost, neboť amoniak patří k toxickým chemikáliím, které nemají v bazénu co pohledávat. Možná se zamyslíte nad tím, kde se ve vodě bere amoniak, když do ní nemočíte a dbáte o to, aby do ní nemočily ani vaše ratolesti, a tak vám na tuto otázku jednoduše odpovíme – amoniak je součástí našeho potu a uvolňuje se do vody z pokožky.
I když se důkladně osprchujete, nemůžete zabránit procesu pocení, ten je samočinný a přirozený a probíhá i pod vodní hladinou. Nejvíce potu se vytvoří v podpaží a na chodidlech a pobyt v bazénu několika osob po určité době zvýší koncentraci amoniaku, a to není zrovna optimální pro koupání. Zeolit je mimo bazény využitelný i jinde, používá se ve zdravotnictví, v zemědělství a v úpravnách pitné vody, je to velmi cenný minerál, který je v přírodě vysloveným unikátem a s žádným jiným podobným minerálem – minerální sloučeninou se v přírodě nesetkáte.